I když jim to zákon výslovně neukládá, zveřejňují teplárenské společnosti ceny tepla běžně na internetu a tato cena zahrnuje všechny náklady spojené s dodávkou tepla. Při individuální výrobě tepla se celkové náklady obvykle ztrácí v řadě položek a lidé si často při volbě způsobu vytápění neuvědomí, co všechno budou muset platit. Když pak po roce provozu všechny položky sečtou, nestačí se divit.
„Zatímco v ceně tepla od teplárny jsou započteny všechny související náklady, prodejci kotlů nebo tepelných čerpadel v mnoha případech kalkulují pouze položku za nákup plynu nebo elektřiny, a tím uvádějí zákazníky v omyl,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.
Lidé často zapomínají rozpočítat do nákladů na teplo jednorázovou investici do pořízení zařízení (kotle nebo tepelného čerpadla). Neuvědomí si, že plynový kotel ke svému provozu potřebuje také elektřinu, kterou budou muset zaplatit. Zapomínají na náklady obsluhy, opravy, údržbu a revize. Pak mohou snadno dospět ke zcela zkresleným výsledkům.Prodejci kotlů a tepelných čerpadel mají samozřejmě zájem lidi přesvědčit, že při odpojení od teplárny ušetří, a často se uchylují ke klamání spotřebitele.
„K běžným trikům patří nadsazování účinnosti prodávaného zařízení. Někteří prodejci lidem například běžně tvrdí, že kotel vyrobí více energie, než si koupí v zemním plynu. To je absolutní nesmyl, žádné perpetuum mobile neexistuje,“ řekl ředitel Hájek a dodal: „Lidé by si vždy měli informace pečlivě ověřit a poradit se s odborníky, jinak mohou snadno naletět nepoctivému prodejci, který slibuje nemožné.“
Zákon je na nepoctivé prodejce zatím krátký. V zákoně o hospodaření energií (406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se sice v § 6 píše: „Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití“.
Jenže za porušení této povinnosti hrozí nepoctivcům pokuta do výše pouhých 100 000 korun a kontrola je nedostatečná. Zákon navíc paradoxně nepamatuje na prodej kotlů na zemní plyn a další fosilní paliva.
„Stát by měl spotřebitele více chránit a donutit prodejce plynových kotlů, tepelných čerpadel a dalších zařízení pro výrobu tepla poskytovat zákazníkům pravdivé informace. Při prodeji zájezdu musí cestovní kancelář seznámit zákazníka se všemi náklady, v případě vytápění taková povinnost není,“ řekl Hájek.
Teplárenské sdružení České republiky
je zájmovým sdružením právnických osob podnikajících v teplárenství. Bylo založeno v roce 1991 se záměrem podpořit dálkové zásobování teplem. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace, jejichž činnost je svázána s dálkovým zásobováním teplem. Členové Sdružení zásobují teplem dálkově přes 1,1 milionu domácností, v nichž žije přes 3 miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a další odběratelům.
Tisková zpráva Teplárenského sdružení, vydáno dne 29. 5. 2013
Více informací najdete na stránkách www.tscr.cz.